Kijivu
Kijivu - gorilí samice
[Ahoj, jmenuju se Kijivu, což je svahilské slovo, které znamená "šedivá". Pocházím stejně jako ostatní pražské gorily z Afriky, z rodu goril nížinných. Narodila jsem se 18. března 1993 v holandském Apeldoornu, ale dlouhou dobu jsem žila se svojí nevlastní sestrou Shindou na druhé straně Země v Sydney.
Pak jsem krátký čas strávila v pražské zoo, ale kvůli povodni jsem se musela stěhovat do Zoo ve Dvoře Králové. Nakonec jsem se 16. října 2003 se svojí sestrou opět přestěhovala do Prahy. Mám jednoho stálého partnera Richarda, který je mi občas nevěrný s mou sestrou a taky s Kambou. Je to prý u nás goril normální, tak se ani nezlobím, máme se docela rády.
Do roku 2001 jsem měla v těle umístěný hormonální implantát, který sloužil jako antikoncepce proti početí vlastním otcem. Po příchodu do Prahy se ho odborníkům podařilo odstranit, a tak se mohu pochlubit, že se mi 13. prosince 2004 narodilo první gorilí miminko v Česku. Pracovníci z pražské zoo mu dali jméno Moja. Druhé miminko, které dostalo jméno Tatu, se mi pak narodilo letos 30. května. Je možná ještě živější, než Moja. Lidé stále ještě nevědí, jestli to je kluk nebo holka, ale trocha napětí jim neuškodí, že?
Ostatně ani u Moji dlouho nikdo netušil, jestli je to kluk nebo holčička. Já to ale věděla dávno, jak by také ne, když jsem její máma. Akorát jsem si to nechávala pro sebe. Ostatní se to dozvěděli až po mnoha pokusech a testech.
Jsem prý také trošku nervóznější než ostatní gorily, ale na rodinných vztazích to není vidět. Pečlivě se starám o své milované Tatu a Richardovi jsem příkladnou družkou. S Mojou mi teď naštěstí hodně pomáhá Kamba. S ní i se Shindou teď vycházím vcelku dobře. A to přesto, že to s nimi není často k vydržení. Dřív mě občas pěkně naštvaly, hlavně když se se mnou začaly přetahovat o Moju.
Po příchodu třetí samice Kamby jsem se nejdříve bála a byla jsem opatrná. Brzy jsme si mezi sebou všechno vyříkaly jako správné dospělé gorily a nyní jsme nejlepší přítelkyně.
Můžete mi klidně něco napsat, třeba vzkaz, na moji osobní elektronickou adresu: kijivu@rozhlas.cz
Moje první video:
Marek Ždánský o mě říká: "Jakmile jsme je dali dohromady s Richardem, začali se pářit, a za rok bylo první mládě. Kijivu je nervově labilní, nejlépe se to pozná, když se bojí. Drží si obě uši a přestává žrát. Poznáme ji snadno, protože má u sebe často Tatu a Moju." Já si myslím, že jsem v pohodě.
